Moc děkujeme Ritě s manželem, dali jí ten pravý domov….
Rosaleen, Rosie, Rozárka, nejčastěji Rozinka. Kočička, kterou v říjnu loňského roku našli 3 dobříšské školačky u kraje města, jak leží pod keřem, nehýbe se a třese se. Kontaktovaly nás s tím, že našli asi nemocné kotě. Ano, Rosie byla malá, podvyživená, nemohoucí, a tak strašlivě zablešená, že trvalo týdny, než se zbavila všech blech, které ji doslova žraly zaživa. Byla neuvěřitelně slabá, zuby a dásně v dezolátním stavu, dehydrovaná a odevzdaná. Nedovedla nikam vyskočit, neuměla na záchod a nechtěla do otevřeného prostoru. Nakonec se spřátelila s depozitní smečkou, trávila dny ve vyhřáté pracovně, kde v podstatě celou zimu prospala, aby nakonec nabrala trochu sil, začala přibírat, a dokonce si užívat zahrady, tepla, slunce, válela se v teplé trávě, v šantě kočičí a byla šťastná. Sterilizace ani čištění zubů a dásní nebylo možné, protože Rozinka téměř neměla ledviny. Hodnoty ledvin a jater byly katastrofální, narkózu by nepřežila. Dostávala pouze měkkou ledvinovou dietu, pila a občas si i hrála, což vůbec na začátku neuměla. Na lidi byla určitě zvyklá, ale kdokoli Rosie měl, týral ji hlady, žízní, zřejmě i zimou, asi byla držená v nějakém miniaturním špinavém prostoru, a také byla bita. Zpočátku se moc bála pohybů rukou a nohou. Asi proto také nemohla správně čůrat – čůrala ve stoje a často mimo záchod –, dle veterinářů ji asi někdo nakopl bederní páteř. To ji také nedovolovalo používat škrabadlo, na zadních nožkách se prostě neudržela. Veterináři nedávali Rozárce moc velkou šanci. Ale nakonec byla spokojená a milovaná, přestože se jí denně muselo kapat jedno oko, které také bylo chronicky nemocné. Rosaleen měla velmi silnou osobnost, byla komunikativní, milovala hlazení, spaní na gauči a v posteli, neustále plnou misku a na zahradě vlastní polštář a deku. Rosie umřela v noci z neděle na pondělí na selhání ledvin, které už zřejmě nevydržely nápor veder. Je nám to strašlivě líto, moc a moc nám bude tahle beruška chybět. Přáli jsme si, aby na svůj krutý život zapomněla, dovedla si užívat, a byla to ta největší radost vidět tak zdevastovanou chlupinku, jak rozkvetla, radostí běhala po zahradě a vyvalovala se na sluníčku
——————————————————————————————————————————————–
14.6.2022 – Rozárce už nový domov nehledáme, nabízíme ji do virtuální adopce.
Zvykla si v dočasné péči, sedla si s domácí smečkou. Má ledvinovou dietu. Bohužel zdravíčko chatrné. Vůbec netušíme čím si mohla v minulosti projít. Každopádně nyní si užívá pohody, plné misky a spaní…
———————————————————————————————————————————————–
Nalezena a přijata 25.10.2021 odpoledne na rozhraní ulic Čs. armády a Plk. B. Petroviče (za pomníčkem).
Rozárku nalezlo několik školaček vyhublou a anemickou. Ihned byla odvezena na veterinu. Bílo-mourovaté kočičce je dle zubů cca 3-5 let, je plná blech a dalších parazitů, neuvěřitelně podvyživená, anemická a zřejmě má problémy se srdíčkem. Dostala odčervení a odblešení. Děkujeme mladým slečnám, že jim nebyl osud na první pohled nemocného zvířete lhostejný.
Pokud kočičku poznáváte, dejte nám prosím vědět, tel: 604 105 492.
1.11.2021 – A jak se má kočička nalezena minulý týden v šíleném stavu na Dobříši? Její stav se zatím moc nelepší. Je stále velmi zesláblá, trápí jí zvětšená játra, plynatá střeva a zánět v oku, bohužel stále nemá vyhráno… I přes špatný stav je ale velmi milá, vrní. Nevíme, zda někomu v minulosti patřila.
19.2.2022 – Bohužel nemáme dobré zprávy. Rozárka zatím nemůže podstoupit revizi zoubků, které jsou v šíleném stavu ani kastraci. Hodnoty jater a ledvin jsou velmi špatné, nemusela by operaci vůbec zvládnout. Dostala přísnou dietu a uvidíme co bude dál . Děkujeme Ritě s manželem za dočasnou péči
. Děkujeme Ritě s manželem za dočasnou péči 
